Projekce

Když se nějaký člověk "Rozhoduje bez vás" tzn. nějak vnímá svojí realitu a vás v ní (a nemusí to myslet vůbec špatně, jen to máte jinak) a nezeptá se, jak to máte nebo to nepřijímá.

Jeho pole začne tlačit na vaše pole a vy, když si to neuvědomujete, začnete reagovat na tuto jeho projekci, která vás takto přirozeně přetváří tak, že mu jí potvrdíte nebo že z vás má pocit odporu.

Pokud se začnete ozývat, že to máte jinak, začnete dráždit obranný mechanismus toho člověka vůči tomu, co v sobě nepřijímá a záleží na tom, jestli si chce svou projekci zpracovat.

Nebo reaguje na to, co vytlačuje, že to není jeho. 

(Tímto způsobem si na sebe lidi odkládají svoje nezpracované věci.)

Stejně tak, když ve vás vidí něco, co ve svém životě nepřijímá a neví to. Jeho pole vás začne přetvářet nebo vytlačovat, oddělovat se.

Pokud je to kolektivní téma, vzniká z nepřijatých záležitostí kolektivní energie, která putuje mezi lidma, aby jí někdo přijal a zpracoval. Je to jen energie…

Zkušenost ze života s dcerami, kdy jsme bydlely spolu a v poli začalo vyvstávat nějaké podvědomé téma a začalo nás to stavět do konfliktu mezi sebou, ve chvíli, kdy jsme si o tom promluvili dvě a dávalo nám to smysl, začalo to ale poukazovat na tu 3., (teprve až když ona sdělila svůj úhel pohledu a pocit, nikdo nikomu nic nerozmlouval ani se neprosazoval) celé se to spojilo, v jednotě (přijetí) pocitů a názorů rozpustilo, pole vyčistilo a dávalo uplně jiný smysl.

To samé se nám děje, když nejsme v jednotě sami se sebou a tlačíme na sebe a můžeme si takto promluvit se svými částmi…